Proč jsou Evropané pobouřeni ekonomickou krizí?

Ruku na srdce, kdo by z krize neměl strach. Krize s sebou nese jen to špatné. Finanční problémy, ztrátu peněz, ztrátu důvěry ve finanční instituce a tak podobně. Jediná kladná věc na finanční krizi je poučení se z ní. Takhle funguje vlastně celá historie. Člověk se učí historii, aby se poučil a vyvaroval podobným věcem do budoucna.

Lidská stvoření jsou vlastně takovými uzlíčky strachu. Strach přináší vlastnictví. Pokud totiž něco vlastníte, máte strach o to, aby vám to někdo nevzal. Takhle to chodí se vším. Když jste malí, je to autíčko, o které se bojíte. Když jste dospělí, je toho daleko víc. Není to jen auto, které vám už fyzicky stojí před domem, je to váš byt, dům, rodina a také finance. Ty většina lidí spravuje na svých finančních účtech, o které se starají banky. Pokud však přijde finanční krize, jsou to právě tyto banky, které krize ohrožuje. V nebezpečí jsou tak i vaše peníze.

Strach s sebou nese i zlo, nadávky, rozhořčení. Lidé se bouří. Není to mnohdy ani jejich vina, že krize vypukla. Proto hledají důvody jinde. Není se čemu divit. Jsou to jejich peníze, které si vydřeli. A ty peníze se nacházejí v ohrožení.

V posledních měsících to však není ekonomická krize, kterou jsou Evropané pobouřeni. Je to jiná krize – uprchlická. Nad Evropou se stahují mračna. Hlavním cílem uprchlíků se stává Německo, které přestává svou situaci zvládat. Situace se mění i na sociálních sítích, kde vznikají horlivé diskuze na téma uprchlíků. Někdo jim chce pomoci, někdo je naprosto nenávidí. Názory se různí. Jedno však mají společné. Jak se tato krize bude řešit? Nejde totiž jen stát se založenýma rukama a čekat, co se bude dít. Evropa není nafukovací.

Naším hlavním cílem bude v příštích letech udělat vše proto, abychom se další finanční krizi vyhnuli. Není to však jen na našich bedrech. Své pro to musí udělat hlavně finanční instituce. My se jen budeme vézt a doufat, že přesně ví, co dělají.